Soutěžní rétorika: debatování formou Karl Popper

Učebnice nabízí důvody, proč se debatér bez znalosti formální logiky docela dobře obejde. Její studium je běh na dlouhou trať a poměr vložené energie oproti potenciálnímu zisku je diskutabilní. Na mnoho argumentů debaty formální logiku použít nelze. Vlastně ji nelze použít na žádný argument, jehož předpoklady jsou formulovány jako pravděpodobné. Což jsou v zásadě všechna tvrzení, která jsme získali zobecněním. Logika nabízí jednoznačné závěry: ano, anebo ne. Pravda, anebo nepravda. A takové proto musí být i předpoklady, ze kterých jsou tyto závěry odvozeny. Jakýkoliv předpoklad, který je formulován jinak, nemůže být předpokladem argumentů logiky. Věty o budoucnosti, věty o příčině a následku, jakékoliv zobecnění – všechny tyto věty nabízejí pravděpodobnost a nějakou míru jistoty. A nenabízejí tak jasně rozlišitelné ano – ne, pravda – nepravda. Porovnejte libovolný argument debaty a argumenty cvičení tohoto kurzu. Uvidíte rozdíl. Argumenty debaty jsou reálné argumenty společenské praxe, ty ve cvičení byste až na výjimky asi popsali jako od reality odtržené školometské šarády toho typu, který najdete v testech kritického myšlení a obecných studijních předpokladů. To dělá právě zobecnění. Normální, životná argumentace se o zobecnění a jeho pravděpodobnost na škále opírá prakticky neustále, ta logická se
mu nutně vyhýbá. Vyvodit logické závěry z jednotlivých pozorování samozřejmě lze poměrně snadno, otázkou je, jak moc jsou nám užitečné. Řešením jsou neklasické vícehodnotové logické systémy. A jsme zpět u úvodního problému, praktické užitečnosti ve světle poměru investovaného času a energie.

Projekt: Rozvoj středoškolského debatního programu v České republice

Organizace: Asociace debatních klubů

Ke stažení: Soutěžní rétorika: debatování formou Karl Popper