Systém sociální pomoci a služeb se aktivuje zejména tehdy:
- když jsou ohrožena práva občana (jsou ohrožena lidská práva),
- když se občan nachází ve hmotné či jiné existenční nouzi a není schopen zabezpečit své potřeby vlastními silami,
- je-li občan znevýhodněn při uspokojování svých (pro ostatní běžných) potřeb (nebo) žije ve stavu sociálního vyloučení,
- když mu výše zmíněné situace hrozí.
(NOVOSAD, Libor. Poradenství pro osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním: základy a předpoklady dobré poradenské praxe.)
Může se stát, že některá skupina není obecně znevýhodněnou, ale stává se znevýhodněnou až v určitém kontextu, viz příklady níže. V těchto situacích záleží na formulaci projektů a na tom, aby bylo v projektové žádosti jasně vysvětleno proč je daná skupina z pohledu žadatele znevýhodněná, a že projektem dochází k podpoře/zmocnění dané skupiny:
- ženy obecně nepovažujeme za znevýhodněné, ale v případě, kdy porovnáváme výši platu na území ČR, můžeme hovořit o ekonomickém znevýhodnění, které vyplývá ze statistik,
- senioři obecně znevýhodněni nejsou, stávají se ale znevýhodněni v kombinaci s jiným znevýhodněním, například senioři jako oběti domácího násilí,
- nadprůměrně nadaní žáci jsou znevýhodněni v kontextu přístupu ke vzdělávání, viz bod 3 výše.
SHRNUTÍ: Pokud se nejedná o jednoznačně znevýhodněnou skupinu podle bodu 1 – 4, bude vždy záležet na kontextu daného projektu. Pokud je v projektu vysvětleno, že daná skupina je znevýhodněná, a že projekt směřuje k narovnání práv / zmocnění dané skupiny, zapadá tato skupina pod definici znevýhodněných skupin.